Po mírných zimách za poslední léta se jaro vždy nezadržitelně blíží v podobě prosluněných teplých dní a ještě stále chladných nocí. Kvete vrba, líska a později třešeň ptačí a další ovocné stromy. Třešeň ptačí zpravidla včelaři oznamuje, že za 40 dní lze očekávat hlavní snůšku. Později rozkvete řepka ozimá, která tvoří v posledních letech důležitou první snůšku pro včely. Včely na to také reagují po svém, využívají tyto teplé dny pro záchranu svého potomstva. Donášejí vodu a pyl, případně sladinu pro své nové rozvíjející se potomstvo. Dbáme na to, aby včelstva nehladověla, spotřeba bývá často větší v době kolísání denních teplot, než si včelstva přinesou z venku. Včelař tuto dobu využije k jarní prohlídce včelstev, pokud ji již nevykonal. Postupujeme vždy podle metodiky dle typu úlu. Podle výsledku z vyšetření na roztoč varroa případně provedeme jarní přeléčení včelstev, což by mělo být provedeno do 15. dubna. Později lze léčit již jen kyselinou mravenčí. Vše si dobře připravíme a rozmyslíme, co budeme dělat, aby úlový prostor zbytečně nevychladl. Při přípravě včelstev na zimu jsme dbali na to, aby strůpek byl pro páry propustný. Na jaře naopak strůpek zakryjeme folií a řádně uteplíme. Slabá včelstva, často napadená nosemou raději zrušíme, neboť ty nám nedají později žádný užitek. Spojená a zlikvidovaná včelstva nahradíme od května oddělky, ty nám zaručí zdárné přezimování včel a rozvoj v příštím roce. Jinak buďme zvědaví, co nám včely v tomto roce přinesou, nebo čím nás překvapí. Žádný rok u včel není stejný, ať děláme vše stejně.
