Varroáza
Roztoč včelí
Varroáza je invazní nemoc včel medonosných. Způsobuje ji roztoč (Varroa destructor). Můžeme jej přirovnat ke klíštěti. Saje také u včel krev-hemolymfu. Do naší země byl zavlečen a zjištěn v roce 1970 a od té doby se začal rychle šířit. Samičky roztoče varroa jsou oválného tvaru hnědě zbarveny, samečkové mají barvu světlejší. Mají čtyři páry nohou s přísavnými polštářky. Na plástech, v nichž je plod, přežívá samička roztoče asi 60 dnů, na uhynulích včelách 11-17 dnů. Mimo včelu žije v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dnů. Přes zimu přežívají samičky na včelách asi 200 dnů.
Rozmnožování ve včelstvu zajišťují samičky tohoto roztoče, které nakladou do buněk se včelím plodem vajíčka. Z prvního se vylíhne sameček, který oplodní další vylíhlé samičky v buňce. Než se včela nebo trubec z vajíčka vylíhne, má tento roztoč dost času se oplodnit. Po vylíhnutí včely sameček roztoče zahyne a samičky se nechají zavíčkovat na dalším plodu. Včelstvo napadené těmito roztoči postupně slábne, líhnou se jedinci nedokonale vyvinutí, kteří nejsou schopni další práce v úle a tak včelí společenstvo slábne. Při masivní nákaze může varroáza včelstvo zcela vyhubit. Roztoče varroa přenášejí včely, především trubci přisáté na svém těle. K šíření přispívají také loupeživé nálety včel na jiná včelstva, která jsou již tímto roztočem oslabena. Celoročně kontrolujeme spad tohoto roztoče na zasíťovaných podložkách na dně úlu. Vhodné jsou již úly vyráběné s varoadnem. Při silném napadení tímto roztočem všechna včelstva ošetříme, použijeme jen povolená léčiva k tomuto účelu dle příbalového letáku. V létě lze použít desky nebo odpařovače s kyselinou mravenčí, mimo snůškové období pouze předepsaná léčiva.
