Sršeň asijská je spíše menší až středně velký druh sršně, velikostí nepřesahuje 30 mm. Jde o útočnou a dravou sršeň, která se specializuje na lov včel. Vytváří mnoho barevných variant. V roce 2004 byl jeden poddruh zavlečen do Francie. Z Francie se dále rozšířil do Itálie, Belgie, Španělska, Portugalska, Německa a Velké Británie. Na území Česka dosud nebyla přítomnost sršně asijské zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí. Není ale vyloučeno, že se dokáže adaptovat i na našem území.
Tato sršeň asijská decimuje včelstva nálety. Včelstva mohou sice do jisté míry útokům čelit, ale za sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel, a tím přínos pylu a sladiny. Tato sršeň asijská krouží kolem česna, kde odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými kusadly zadeček, tak se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď. Ta je pro sršně bohatým zdrojem proteinů, protože hruď tvoří především létající svaly. Svalovou hmotou se živí buď dospělé sršně, nebo potravu nosí do hnízda, kde krmí své larvy.
I když v Česku zatím nebyly sršně asijské zaznamenány, ostražitost je na místě a je potřeba. Pomoci v boji s tímto invazivním druhem sršní mohou i laici, kteří si na zahradě či v přírodě všimnou podezřele vypadající sršně nebo hnízda. Důležité je tento nález vyfotografovat. Snímek lze zaslat včelařským odborníkům či pracovníkům Státní veterinární správy. Hnízda je nutné zlikvidovat dříve, než kolonie sršní asijských na sklonku léta vyprodukuje pohlavní jedince. Pro včelaře budou postupně vznikat informační materiály, aby nedocházelo k zbytečné likvidaci sršně obecné, která je pro náš ekosystém prospěšná.
Karel Jeřábek